Kosto saevś ěrzä lemeś? Mejsě smustezě? Kodamo sonzě pitnezě ěŕva ěrzänt́ turtov?
Teń Ěrüš Vežaj jovtnize ěś nućkatneneń Pičajneń dy Bažatněń. A jovksont́ sörmadyze konövs, a jomavoĺt́ syrneń valtně. Ěrivanmoś uĺneś teeź Inäzoront́ Sekretariatsonzo. Muzykaś – Hampus Naeseliusoń. Tekstěnt́ lovny Boläeń Syreś.
___________________________________
Koda Ineškipazoś Lomanenteń lem kočkaś (neeń škań ěrzäń evks)
Teize Ineškipazoś Lomanent́, dy arsezevś, kodamo lem tenzě putoms, kodamo valso sonzě lemdäms?
Či arseś Ineškipazoś, lemeś tenzě ěź arseve. Süpav-viev ěrzäń keleś. Lamo paro, prevej, mazyj valt ějsěnzě.
Ombo či arseś Ineškipazoś, paro lemeś tenzě ěź saeve. Kolmoce čistěnt́ saś istämo domka meĺs Ineškipazoś: Ulezě Lomaneś keme-šumbra ěrieks, ulezě son kuvat́ dy videčisě ěricäks, ulezě son tevtnesě ěräza.
Tust́ Ineškipazont́ meĺs net́ vese mazyj ěrzäń valtně. Ansäk kolmo valso lomanent́ lemezě pek kuvat́ evtavi... Ěrävi-savi sonzě nuŕkalgavtoms.
Arseś-tejś Ineškipazoś valdo prevsěnzě dy panžtaś sonzě šeržev präsonzo istämo prevej meĺ-arsema: Teems net́ kolmo mazyj ěrzäń valtněstě vejke od mazyj ěrzäń val, konata evtavoĺ šoždasto, gajgeveĺ gajtevstě, nevteveĺ Lomanent́ tevsě ěräzaks, Mastor langso ěricäks, mazyj ěrämoń ěrieks. Dy muevś-teevś Ineškipazonteń te mazyj-prevej od valoś, dy teevś te gajtev-smustev lemdämoś. Te uĺneś Ěrzä lem valoś, va teevś Ěrzä prävt valoś.
Jutavtś Ineškiś lem maksomań koj. Ovtoń ked́ langso cerant́ stävtyze. Kavto torotneń prä veĺkss nedinze. Štatol Čint́ peĺde Ineškiś kirvaztś. Kolmokst́ peŕkanzo lomanent́ jutavtś.
Dy evtaś tenzě pazoń merema: Putan, lomań, tet́ mazyj Ěrzä lem. Te lement́ marto, lomań ton ěräk, te lemsěnt́ raśket́ raštak dy kastak. Raśket́ kasozo dy viemezě dy Ěrzä lement́ parste vanstozo. Karmi staka tet́, lemet́ a polavt, karmi šožda tet́, sonzě vanst dy kandt. Sestě a emi toń raśket́-lemet́, karmit́ sodamot toń lija raśket́. Pingede pinges ěräzo nej Ěrzä raśkeś.
(Pičaj dy Bažat nućkanstěně evtnize Ěrüš Vežaj pokštäst.)