А вот и нет!
А вот и нет!
Kezĕreń ruzoń oš» – istät valtne sörmadozť plakatso, kona ašti Arzamasoń vokzalsonzo.
Koda alkuks, Arzamas – te ruzoń oš?
Vansynek!
Arzamasoń lemenzĕ etimologijazo istämo: Arzamas – te erzäń valoś, konaś jurozo ašti «Orzemas»/«Arzemas» цёрань lemesĕnť (istä lemeś muevś Arzamasoń buesĕnzĕ se pingestĕ) eli «Erzäń Mastor» valsülmavkssonť.
Sehte vasence arheologijań muevkstne (III – V pp.) Arzamasso suomi-ugrań. Sede baška nej sodydejtne parste sodyť kunškapingeń erzäń erämo tarkadonť, konaś ašteś Arzamasoń territorijasonzo. Mueveĺť erzäń sülgamotnĕ, keďkstne, ožneś, vakantnĕ, lija meĺstuicä muevkstne. Arzamasoń erämo tarkasonť miń nejtäno lija raśkeť marto sülmavomatneń. Мueveĺť bulgaroń vakantnĕ.
XIII-ce pingestĕ Arzamasoń erämopingezĕ pek čopoda. Tekeń langs apak vano, miń sodatano: Arzamasoń buesĕnzĕ sval eräsť erzätne. Seke marto neeń škań Arzamasoń territorijasonzo ašteś erzäń veleś Mihalöva (paräk, te uĺneś ruzyjaź erzäń lemeś «Mihalej»), konaś jomaś XVI–XVII-ce pp.
Meĺnikov P.I. sörmadś Arzamasto: te erzäń prävtošoĺ, koromaĺ, konasonť eriť erzäń inäzortne. Janksemanteń, son ezize sörmado kodamo lisevksstĕ son saize istä informacijanť, seks a čaŕkodevi, videčiń-a videčiń istä valtne.
1570-ce ietnestĕ ruztne teiź esest korodomanť Arzamasoń tarkasonzo. Тede ikele syń XVI-ce pingestĕ neĺgiź te territorijanť. Škań-škań ruztne jovtyť: Arzamas – te ruzoń oš seks, meks ruztne teiź toso korodomanť. Ansäk istä logikanť koräs, Helsinki – te avoĺ suomiń, te švedĕń oš. Nama, te avoĺ istä.
Arzamas – oš erzäń lem marto, Arzamasso kezĕreń škastonť eriť erzätne. Arzamas – te avoĺ «kezĕreń ruzoń oš». Arzamas – te Erzäń Mastor!
Anokstyze Kizěń Ve
Присоединяйтесь — мы покажем вам много интересного
Присоединяйтесь к ОК, чтобы подписаться на группу и комментировать публикации.
Нет комментариев